Jdi na obsah Jdi na menu
 


♥Modlidba koně♥


♥Nasyť mne, pane, napoj mne a dej mi čistou, prostornou stáj,

když zkončena je denní práce.
Mluv se mnou, neboť Tvůj hlas mi nahrazuje otěže.

Budeš-li ke mně laskavý, budu Ti sloužit s radostí

a najdeš místo v mém srdci.

Netrhej otěžemi, prosím, nesahej po biči, jdem-li kupředu.

Dej mi čas, abych pochopil Tvůj záměr.

Nebij mne, když Ti nerozumím.

Neměj mne za nepozorného, když nesplním Tvou vůli - možná,

že sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku.

Neuvazuj mne příliš krátce a nestříhej mi ocas,

který je mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům.

Až poznáš, že se mé dny krátí, až Ti již nebudu moci sloužit,

můj milovaný pane, nenech mne, prosím,

hladovět a mrznout a neprodávej mne.

Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou, milosrdnou smrt.

Bůh se ti odmění zde i na věčnost.

Obrazek

  Doufám, že se podle toho ♥budete řídit!!!!!!!!♥

Mno a tady budu psát příběhy které mi někdo napíše!!!!!!!

 

Miin příběh!!!

Tento příběh začal asi před sedmi  lety v jízdárně ,kde jsem se před mnoha lety začala věnovat jezdectví.Tenkrát se tam narodil nádherný hřebeček anglického plnokrevníka jménem Arrow,jeho matka byla rodička mnoha krásných hříbátek a otec dostihový kůň s mnoha úspěchy. Arrow byl rošťák vymýšlel s dalšími hříbaty spoustu lotrovin,ale nejvíce se přátelil s klisničkou jménem Kentauri,ti dva bez sebe nešli ani na krok,byla celkem zábava je pozorovat jak skotačili na louce a provokolali dospělé koně.Jednou bylo odpoledne strašné horko a my všicni co jsme byli na jízdárně jsme se rothodli že pojedeme na vyjížďku,jelo nás asi 10 a s námi Arrow a s jím samozřejmě Kentauri...Na velké louce všichni koně nacválali,pamatuju si jen že Arrow se chtěl dostat za svou mamkou a tak cválal vedle nás ale kůň na kterém jel můj trenér se lekl a ostatní koně samozřejmě s ním ,všichni se natlačili směrem k Aroowi a to ho donutilo aby přeskočil příkop co byl vedle louky.Všichni měli plné ruce práce s tím aby uklidnili své koně a tak jediný do si všiml že Arrow chybí byla Kentauri,toho že s ámi nejde ani jedno z hříbat si pak všimla trenérka a okamžite otočila svého koně a vracel se nazpět.Pak si jen pamatuji že jsme Arroa našli u příkopu který chtěl skočit,všechno vypadalo v pořádku až na to že pod Arroem bylo nějak oc krve a on se snažil dostat se z příkopu ven,trenérka okamžitě zavolal veterináře a popsal mu místo kde jsme,mezitím jsme se snažili dostat Arroa ven,ale marně,bál se a kopal okolo sebe.Koněčně přijel veterinář,ten mu píchnul nějaký uspávací lék a pak jsme ho dostali ven,veterinář ho prohlédl a zjistil že Arrow má celé plece pořezané od skla,hned ho naložil za naší pomoci do přepravníku a odvezl ho na kliniku.Celou cestu domů jsme přemýšleli co s Arroem bude,Kentauri se dala jen těžko uklidnit a když jsme koněčně došli domů a odsedlali koně,čekali jsme až veterinář dá zprávy o zdraví Arroa...Telefon dlouho nezvonil a když koněčně zazvonil byly špatné zprávy,Arroa museli operovat a pak mu zašít velké rány od skla,veterinář říkal že operace dopadla dobře ale Arrow na tom není nejlíp.Uplynul týden.pak další a další a Arrow se konečně mohl vrátit do stáje mezi své kamarády.Když ho trenérka přivezla,měl sešité celé plece a pokulhával,ale pořád to byl Arow co měl v očích jiskru rošťáka a netrvalo dlouho a už zase pobíhal po louce a spolu s Kentauri vymýšleli lotroviny,byl to skoro náš Arrow......Uplynuly dva roky a z Arroa se stal nádherný bujný hřebec,trenérka si ho nemohla vynachválit jak chodil pod sedlem a jaké měl chody.Druhá část příběhu začala skoro stejně jako ta první,bylo léto a velké horko,s mojí kamarádkou a součastně trenérkou Bárou jsme se dohodli že pojedeme na vyjížďku někam pořádně zacválat ale jel s námi i trenérky syn,ten jel na Arroowi,já na Penízkovi a Bára na Letce.Arrow měl ten den náladu -vyhodit-utéct-vyhodit a tak se s ním nedalo ani pořádně cválat,trenérky syn Adam se rozhodl že s Arroem počká na louce a já s Bárou si zecváláme.Souhlasili jsme a tak jsme pobídli koně do cvalu a pomalu se vzdalovali od Arroa.Svižným cvalem jsme se s koňmi pohybovali na louce když jsme uslyšeli jak někdo křičí-byl to Adam,hned jsme obrátili koně nazpět a jeli jsme za ním.Uviděli jsme jak Adam stojí u příkopu který byl zarostlý silnými olšemi.Nevěděli jsme co se děje,ale Bára seskočila a dala mi Letku.Utíkala za Adamem,pomoct mu s Arroem.Koně byli nervózní a tak jsem šla za nimi,uviděla jsem Arroa jak leží v příkopě s nohou zachycenou v olčích a cuká sebou.Bára něco křičela,všechno se seběhlo rychle.Adam řekl ať Bára dojede na statek pro pomoc protože jsme sebou neměli mobil.Bára nasedla na Letku a uháněl s ní k domovu.Arrow sebou trhal a my nevěděli co s ním bude,po 10 minutách se vracela Bára s Letkou a po silnici přijížděla trenérka s veterinářem...Bára jim řekla že Aroowi sahala na nohu a že zlomenou jí snad nemá,to bylo jediné v co jsme doufali.Veterinář Arroovi prohlédl nohu a řekl nám že Báry mínění bylo chybné že Arrow má nohu zlomenou.Řekl nám že teď budeme muset nějak dostat Arroa do přepravníku,tahali jsme za otěže a pomáhali Arroovi vstát,konečně se postavil na nohy ale teď byl horší úkol dostat ho do přepravníku,sítí na seno jsme ho tam museli natlačit.Pak auto hned vyjelo,jí si pamtuji jak Arrow kopal v přepravníkubolestí o stěny a také jak lidi co meli okolo chatky zvědavě koukali co že se to tam dělo.Já mela na krajíčku a taky sto chutí na ně zakřičet ať si najdou jiný kino.Bára mi řekla ať na ně kašlu že my musíme cválat za přepravníkem protože Arrow hlasitě řehlat kdykoli jsme se m u s koňmi vzdálili.Letka i Penízek byli neobyčejně vynervovaní,snad jako kdyby tušlili že Arrow nemá kmoc velkou šanci.Arroa odvezli na kliniku a my znovu čekali až veterinář poví své zprávy.Tentokrát ale byly pouze špatné...Arrow měl nohu těžce zlomenou a veterinář řekl že by bylo lepší ho nechat utratit aby se netrápil...Já a Bára jsme tomu ani nemohli věřit a Adam se obviňuje dodnes...........To byl příběh koně se kterým jsem byla když otevřel oči a i když je zavřel , byly mu čtyři roky když zemřel , Kentauri žije dodnes ale bez Arroa to není ona........

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

SMUTNY

(kika-zakladatelka, 15. 3. 2007 11:48)

já už mám na krajíčku ted když sem to četla!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Hmmm

(Míša-zakladatelka, 3. 12. 2006 19:43)

Hmmmm fakt smutný!!!